Výběr systému vytápění a ochlazování
Energie
,
Energie
Pro jaký typ vytápění či ochlazování naší domácnosti se rozhodnout, abychom přitom využili energii co nejefektivněji a minimálně přitom zatěžovali životní prostředí vypouštěním skleníkových plynů? Jelikož spotřeba energie na vytápění dosahuje v České republice až 60 % veškeré energetické spotřeby domácností, stojí za to se nad výběrem těchto systémů na chvíli zastavit.
V posledních letech se i u nás začínají prosazovat tzv. „zelené programy“, v rámci kterých lze získat finanční podporu na zateplení bytu či zakoupení „energeticky čistších“ systémů vytápění. Pravdou přitom zůstává, že nejzelenější a nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí. Rozumné je proto začít od úsporných opatření a optimalizace vytápění. V současné době je možné žádat o podporu na zateplení bytů a domů např. přes program Zelená úsporám (www.zelenausporam.cz).
Jak se paliva liší? (roční energetická spotřeba 80 GJ)
| Druh paliva |
Výhřevnost |
Spotřeba paliva/rok |
Množství CO2* |
|
Hnědé uhlí | 18 MJ/kg | 8081 kg | 1,92 kg/ kWh |
| Černé uhlí | 23,1 MJ/kg | 6297 kg |
|
| Koks | 27,5 MJ/kg | 4692 kg | |
|
Dřevo | 14,6 MJ/kg | 7306 kg | NB**
|
| Dřevěné brikety | 17,5 MJ/kg | 6095 kg | NB** |
|
Dřevěné pelety | 18,5 MJ/kg | 5087 kg | NB** |
|
Štěpka | 12,5 MJ/kg | 8000 kg | NB** |
|
Rostlinné pelety | 16 MJ/kg | 5263 kg | NB** |
|
Obilí | 18 MJ/kg | 5229 kg | NB** |
|
Zemní plyn | spalné teplo 37,82 MJ/m3 | 27721 kWh 2640 m3 | 0,19 kg/kWh
2,62 kg/kWh***
|
| Propan | 46,4 MJ/kg | 1937 kg | |
|
Lehký topný olej ELTO | 42 MJ/kg | 2140 kg | 2,6 kg/ l |
|
Elektřina akumulace | 3,6 MJ/kWh | 23895 kWh | 1,12 kg/ kWh |
|
Elektřina přímotop | 3,6 MJ/kWh | 22676 kWh | 1,12 kg/ kWh |
|
Tepelné čerpadlo | 3,6 MJ/kWh | 7407 kWh | |
|
Centrální zásobování teplem | 1,0 GJ/GJ | 82 GJ | |
Zdroj : TZB-info, květen 2009, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269.
*Zdroj Hnutí DUHA, Jak neohřívat zeměkouli, 2003.
** NB = neutrální bilance, do ovzduší se uvolní stejné množství CO2, které rostlina z atmosféry spotřebovala během svého růstu.
*** V údaji jsou započteny i úniky skleníkových plynů během těžby a přepravy zemního plynu.
Jaké vytápění je nejlepší?
Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět, aniž by člověk vzal v úvahu konkrétní obytnou jednotku a její obyvatele. Svou roli při rozhodování hraje také cena jednotlivých paliv, účinnost, cena a servis kotle, náklady na likvidaci popela, ale také množství produkovaných emisí. Dobré je přihlédnout i k politice státu a EU, která stále více směřuje k podpoře ekologicky šetrných paliv a energií.
Elektřina
Vytápění elektřinou je pro svou efektivitu a jednoduchost ovládání velmi lákavým systémem vytápění – nekouří, nezapáchá, jeho provoz je čistý a nehlučný, pohodlný co do tvorby odpadu i bezpečí jeho provozu. Všechny tyto výhody se však promítají do vyšších provozních nákladů.
Vytápění elektřinou můžeme rozdělit do dvou skupin na:
- přímotopné vytápění: lokální či ústřední vytápění
- akumulační vytápění
Typ topného spotřebiče volíme podle druhu, velikosti a využívání prostoru, který vytápíme (např. infrazářič s poměrně malým příkonem – koupelna; akumulační kamna – velký obývací pokoj; ústřední (etážové) topení s regulací odvozenou o vnitřních i vnějších teplot – rodinný domek).
Plyn
Tři pětiny zemního plynu spotřebovaného v České republice připadají na domácnosti. Z toho podstatná část, asi 80 %, slouží k vytápění nebo ohříváni vody. ČR je přitom z 80 % závislá na dodávkách plynu ze zahraničí, 76 % z toho připadá na Rusko. Co se týče emisí skleníkových plynů a nulového odpadu, je plyn v porovnání s ostatními fosilními palivy poměrně „čistým“ zdrojem energie. Do množství produkovaných emisí se ale obvykle nezapočítávají úniky při těžbě a přepravě zemního plynu. Z hlediska udržitelnosti navíc hraje důležitou roli fakt, že se jedná o fosilní palivo, jehož zásoby se neustále snižují.
Uhlí
Asi 400 tisíc českých domácností topí uhlím. Dohromady jej spotřebují na milion tun ročně. Přestože náklady na tento druh vytápění zůstávají stále jedny z nejnižších, dá se očekávat, že do budoucna cena uhlí v důsledku zatížení ekologickou daní poroste. Výše ekologické daně se odvíjí od toho, jak moc dané palivo škodí životnímu prostředí, a uhlí v tomto směru drží přední pozice.
Biomasa
Vytápění biomasou je v poslední době často zmiňovaným tématem, přesto však samotná „biomasa“ zní mnohým záhadněji, než ve skutečnosti je. Jedná se totiž v úplné jednoduchosti o veškerou organickou (živou) hmotu, tedy látku biologického (rostlinného i živočišného) původu včetně organických odpadů.
V ČR se biomasa užívá nejčastěji v těchto formách :
- Zbytková biomasa z lesnictví – větve, pařezy, piliny, štěpky, hobliny, kůra
- Zbytková biomasa ze zemědělství, tedy nedřevní fytomasa vznikající jako vedlejší produkt zemědělství (obilná a řepková sláma; organické či rostlinné zbytky ze zpracovatelského průmyslu – např. obaly olejnatých semen; organické zbytky – např. chlévská mrva)
- Energetické plodiny I. a II. generace – k I. generaci řadíme například řepku a palmu olejnou, pšenici, kukuřici (výroba bioethanolu) či žitovec, z něhož se vyrábí pelety. Ke II. generaci patří topoly, vrby, energetický šťovík či proso.
Jednotlivé druhy dřevní biomasy se liší ve výhřevnosti, která je závislá na obsahu vody v surovině. Platí přitom jednoduché pravidlo – čím více vody, tím menší výhřevnost. Ekopaliva, jako jsou např. peletky či dřevěné brikety, prodávaná běžně na trhu, jsou vody do značné míry zbaveny a dosahují tak vyšší výhřevnosti (okolo 18–19 MJ/kg). Mezi další výhody ekopaliv patří nízká cena, vysoká účinnost spalování a neutralita produkce CO2. Nevýhodou je značně vysoká cena spalovacích kotlů, která se pohybuje v rozmezí 50–150 000 Kč.
Více o biomase: http://biom.cz/cz
Solární energie
Dopadající energii Slunce lze využívat přímo, a to buďto pasivně díky vhodné tzv. solární architektuře (vede zejm. k úsporám energie), nebo aktivně, a to buď přeměnou na tepelnou energii v tzv. termických kolektorech (sběračích), anebo transformací na energii elektrickou ve fotovoltaických kolektorech. Termické kolektory slouží obvykle k ohřevu vody, k ohřevu vody v bazénech a k přitápění budov pomocí teplovodního či teplovzdušného vytápění.
Vyrobená energie ze slunečního záření může nahradit 20–50 % potřeby tepla k vytápění a 50–70 % potřeby tepla k ohřevu vody v domácnosti. Nevýhodou je kolísání záření v průběhu roku, díky kterému nelze využít tento zdroj jako samostatný zdroj tepla. Pro reálné odhady hrubé výroby energie v průměrných solárních zařízeních lze v podmínkách ČR uvažovat průměrnou roční výrobu 380–420 kWh/m2 kolektorové plochy za rok. (více viz http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie/energie-slunce---slunecni-teplo-ohrev-vody-a-vzduchu)
Tepelná čerpadla
Tepelné čerpadlo pracuje na principu využití tepla z okolního prostředí a to tak, že využívá teplo s nízkým potenciálem (kolem 2 °C) ze země, vody, či vzduchu a přeměňuje ho na teplo s vyšším potenciálem (kolem 50 °C). Tepelná čerpadla jsou vhodná zejména pro nízkoenergetické vytápěcí systémy (např. podlahové nebo stěhové vytápění) a velmi se osvědčily i k ochlazování. Při chlazení pracuje tepelné čerpadlo naopak – odebírá teplo z místnosti, ochlazuje ho a odevzdává zpět do přírody.
Graf: Náklady na vytápění různými palivy v domácnosti s průměrnou roční energetickou spotřebou 80 GJ.
Zdroj : TZB-info, květen 2009
