Vodohospodářské služby
Základem vodohospodářských služeb je zásobování pitnou vodou a následné odvádění a čištění odpadních vod. Jsou to služby ve veřejném zájmu, které se řídí příslušnými právními předpisy a podléhají tak stanoveným nárokům na jakost vody a kvalitu čištění odpadních vod. Těchto služeb využívají spotřebitelé na provoz domácností, veřejných institucí či na jakoukoliv hospodářskou činnost a jejich poskytovateli jsou vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací. Od nich se očekává dlouhodobé zajištění těchto služeb, které je odůvodněno potřebami životní a sociální úrovně obyvatel, zdravého životního prostředí, hospodářského rozvoje a v neposlední řadě též řešení potenciálních krizových situací.
Jak uvádí směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady, “Voda není komerčním produktem jako ostatní výrobky, ale spíše dědictvím, které musí být chráněno, střeženo a nakládáno s ním jako takovým.” Mezi evropské prioritní ekologické cíle patří dlouhodobá ochrana vodních zdrojů a dosažení “dobrého stavu” povrchových a podzemních vod. Veškeré nakládání s vodou by proto v současné době mělo být v souladu se strategiemi trvalé udržitelnosti a ochrany zdravého životního prostředí, které je v konečném důsledku základem kvalitní pitné vody pro spotřebitele.
Voda, kterou spotřebitel odebírá, k němu nejdříve putuje z podzemních nebo povrchových vodních zdrojů rozvodnou vodovodní sítí (tzv. surová voda, která prochází úpravnou na vodu pitnou). To způsobuje odvodnění krajiny, která by jinak vodu zadržovala, a znečištění odpadní vody. Od spotřebitele se sice voda vrací přes stokovou síť a čistírnu odpadních vod do přirozeného hydrologického cyklu, avšak tentokráte již jen do povrchových vod. Také její kvalita obvykle již neodpovídá původní kvalitě surové vody, přestože jsou její parametry před vypuštěním přísně sledovány. Spotřebitel proto může svým nakládáním s vodou ovlivňovat kvalitu životního prostředí, jakož i provoz vodohospodářských služeb.
