Historie

Služby veřejných zájmů zahrnují široký okruh služeb od rozsáhlých síťových služeb – jako jsou telekomunikace, energie, doprava a transport, rozhlasové vysílání, poštovní služby – až po vzdělání, vodárenství, odpadové hospodářství, zdravotnické a sociální služby.

Tyto služby jsou neodmyslitelnou součástí života všech občanů a firem a odrážejí evropský model společnosti. Hrají zásadní roli v zajištění sociální, ekonomické a územní soudržnosti v rámci celé Evropské Unie. Jsou nezbytné pro udržitelný rozvoj EU z hlediska vyšší zaměstnanosti, sociálního zapojení, ekonomického růstu a kvality životního prostředí.

Ikdyž jejich možnosti a uspořádání se liší podle historických a kulturních zvyklostí různých států, jsou obecně definovány jako služby výnosné či neziskové, poskytované v zájmu veřejnosti, podléhající specifickým podmínkám a nařízením. Odpovědnost za ně přebírají především veřejné úřady. Ty rozhodují o povaze a možnostech služeb, o tom, zda se postarají o provozování služeb samy nebo jimi pověří jiné subjekty, ať už soukromé, či veřejné. Také rozhodují, zda budou mít služby výdělečnou nebo neziskovou povahu.

Zároveň poskytovatelé služeb musí respektovat pravidla a normy zavedené Evropskou unií. Kromě toho většina síťových poskytovatelů služeb obecného hospodářského zájmu podléhá přesně stanoveným směrnicím EU. Evropská unie ve spolupráci se státními, regionálními a místními úřady hraje zásadní roli ve zformulování všeobecných principů a podmínek pro provozování různých druhů služeb. Tyto společné závazky jsou právně zakotveny ve Smlouvě ES a jsou rovněž zdůrazněny v příloze Lisabonské smlouvy v Protokolu služeb obecných zájmů.

Existují dva druhy služeb obecného zájmu (podle toho, jak jsou řízeny směrnicemi EU):

Služby obecného hospodářského zájmu: vzhledem k tomu, že tyto služby mají ekonomickou podstatu, jejich poskytování podléhá pravidlům vnitřního trhu a hospodářské soutěže zavedené ve Smlouvě Evropské komise. Rozsáhlé síťové služby (energie, telekomunikace, doprava a poštovní služby) mající celoevropský rozsah jsou regulovány speciálním legislativním systémem EU. Stejně tak veřejné vysílací služby podléhají evropské legislativě, existuje např. směrnice EU „Televize bez hranic“. Další služby obecného hospodářského zájmu, jako jsou služby v oblasti odpadového a vodního hospodářství, nepodléhají regulačnímu systému řízení na úrovni EU. Nicméně, některá zvláštní pravidla Společenství – jako třeba pravidla zadávání veřejných zakázek, legislativa zaměřená na ochranu spotřebitele a životního prostředí - jsou aplikovatelná v některých aspektech služeb. Některé služby obecného hospodářského zájmu navíc spadají pod regulační systém tzv. Směrnice služeb.
Služby nehospodářské povahy: mezi služby tohoto typu řadíme státem tradičně zřizované služby, jako je policie, soudní a státní sociální ochrana atp. Nepodléhají legislativě EU, ani nejsou zastřešeny pravidly EU o vnitřním trhu a hospodářské soutěže. Některé aspekty uspořádání těchto služeb mohou však podléhat jiným nařízením Smlouvy jako např. principu rovných příležitostí atp.